Fólie, textilie nebo přírodní mulč?

Málokteré téma vzbudí tak emotivní diskuzi, jako je právě používání různých textilií a fólií. Ti, co je používají, za ně dají ruce do ohně a ti, kteří je odsuzují, by je nejraději odstranili ze zemského povrchu.

Jedno mají oba tábory společné - nechtějí mít na zahradě, resp. v záhonech, plevel. 

Naše zkušenost je taková, že netkanou fólii jsme před pár lety položili ke keřům k plotu v domnění, že nebude růst plevel a tím pádem tam nebudeme muset vůbec zasahovat a trávit čas. Což se splnilo, opravdu tam plevel nerostl, ale také nic jiného. Skladba výsadby byla keřová a bylinná podrostová, bylinné patro postupně vymizelo úplně. Letos na jaře jsme se rozhodli textilii vytahat a už jsme pochopili, proč rostliny tak živořily. Čekal nás pohled na mrtvou, udusanou hlínu, barva šedá a tvrdost pomalu odpovídající betonu. O to s větší vervou jsme odstranili veškerou textilii, celkem 15 m2 a přidali ihned kompost, který jsme zapravili do půdy. 

Téma mulčování nás zajímá z více důvodů. Jednak jako prevence růstu plevelů, ale také jako snížení odparu vody ze zeminy. Dalším benefitem je postupné rozkládání samotného mulče, kdy se obohacuje humózní vrstva půdy. 

Možnosti z čeho mulčovat, je celá řada. Z estetického hlediska je nepřijatelnější drcená borovicová kůra, kterou používáme již několik let k růžím. Je to sice finančně nákladná varianta, ale k růžím nám naprosto vyhovuje. Kůra se postupným rozkládáním tzv. ztrácí, tudíž je nutné ji na jaře doplňovat. U růží je mulčování o to náročnější, že na zimu potřebují přihrnout materiálem, který nepromrzá (kůra promrzá, přihrnujeme zeminou).

U ovocných keřů (rybízy, rakytníky, angrešty, atd.) používáme směs nasekané trávy, kopřiv, listí a slámy. Zásadním pravidlem je nedávat příliš vysokou vrstvu mulče, aby nedocházelo k jeho nadměrně rychlému tlení (zvyšování teploty). Naopak mulč postupně přidáváme právě tehdy, když první vrstva dobře proschne. Podstatné také je, aby komponenty mulče nebyly napadené plísněmi, či neobsahovaly zárodky cizopasníků. 

Jednosložkový mulč letos budeme mít ze slámy (lepší forma je řezanka, která by měla odradit plzáky), která se také ale dává v nižší vrstvě (cca 5 cm). U slámy je nevýhodou, že při dlouhodobém používání může z půdy odebírat vápník (a ten je tedy nutné doplňovat zpět). Nicméně nejedná se o obecné pravidlo, protože všude je kvalitativní složení zeminy jiné a koneckonců vyrobit jíchu bohatou na vápník není nijak složité. 

Používání fólií a textilií vnímáme jako šlápnutí vedle. Na začátku byla sice dobrá myšlenka, ale ukazuje se, že tudy cesta nevede. Aspoň ne pro nás, co chceme, aby na zahradě a v záhonech bylo živo. Bez půdního života nebude totiž nic.