Příprava záhonů na jaro vol. I

05.03.2019

Lopaty na sníh pomalu střídají rýče, rycí vidle, motyky a hrábě - ano, jaro už je za dveřmi! My jsme využívali i zimních dnů, kdy půda nebyla promrzlá a zvětšovali jsme záhony či zakládali nové.

Foto: Tereza Salte
Foto: Tereza Salte

V permakulturním pěstování se rytí nedoporučuje kvůli rapidnímu snížení prospěšných bakterií v půdě. Ve zkratce řečeno existují aerobní a anaerobní bakterie - jedny nepřežijí bez přístupu vzduchu a druhé to mají zase naopak. Tím, že půdu obrátíte, bakteriím dodáte přesně pravý opak toho, co potřebují. A tím o ně přijdete. Nicméně provzdušnění stejně potřebujete a na to se hodí právě rycí vidle, kterými jen nadlehčíte zeminu, ale neobrátíte ji.

Záhony je před výsadbou zapotřebí zbavit také všech plevelů, které jste tam na podzim nechali. Buď je můžete vytrhat ideálně i s kořínky (nejpracnější, ale efektivní varianta), nebo zkusit zamulčovat. Působením mulče odehnijí a stane se z nich humusová vrstva, avšak mulč musí být dostatečně silný. Jako mulč může sloužit sláma, nebo drcená kůra. V sezóně i posekaná tráva. Pokud se potýkáte se samovýsevem stejně jako my, tak se pozorně dívejte, co vytrháváte, abyste se omylem nezbavili květin.

Za co se přimlouváme je, abyste se vyhnuli používání mulčovacích textilií či jakkoliv jinak vznešeně nazvaných geotextilií. Bohužel se v posledních letech stala neskutečně populárním artiklem, protože se díky ní zbavíte plevele. Zadusíte ho, nepropustí totiž vzduch. Jenže nejen k plevelům, ale i k ostatním organismům. Bohužel jsme si všimli, že geotextilii používají i různá květinářství, která se nazývají ekologickými. Ale tato metoda s ekologií či šetrným chováním k přírodě opravdu nemá nic společného. 

Vhodné je na jaře také dezinfikovat půdu od plísní. My nejraději používáme popel, v chaloupce topíme dřevem, a tak ho máme dostatek. I když je to velmi žádaný artikl i u našich slepiček, které nám už 2 roky dělají společnost. 

Foto: Tereza Salte
Foto: Tereza Salte